Mnohých z nás fascinuje kultúra ďalekého Japonska a predovšetkým samurajov – triedy bojovníkov, ktorých história siaha do feudálneho Japonska, konkrétne do 10. storočia. Ich význam postupne rástol a časom sa samuraji stali vojenskou elitou šogunátu, pričom ich úlohou bolo nielen bojovať, ale aj udržiavať poriadok. Dodnes sú po celom svete obdivovaní pre ich prísny etický kódex bušidó, ktorý kladie dôraz na vernosť, česť disciplínu a bojové schopnosti.

Samuraji sú vďačným námetom pre knihy aj filmy. Medzi najznámejšie knihy by sme mohli zaradiť Clavellovho Šogúna, The Book of Five Rings od Miyamota Musashiho, ktorý bol sám slávnym samurajom, či Hagakure od Yamamota Tsunetoma, ktorý sa venuje kódexu bušidó. V oblasti filmov isto mnohým napadne Posledný samuraj v hlavných úlohách s Tomom Cruisom a Kenom Watanabem, či napríklad Sedem samurajov slávneho Akiru Kurosawu. Vydavateľstvo Epocha tiež prispelo svojou troškou a 9. decembra vydalo knihu Jakuba Zemana s názvom Mijamoto Musaši: Příběh psaný mečem.
Autor knihy Jakub Zeman je popularizátorom tradičnej japonskej samurajskej kultúry a histórie. Dlhé roky pôsobil ako lektor a neskôr ako kurátor Národnej galérie a v súčasnosti sa zaoberá aj umením ďalekého východu, ktoré prednáša na Rudolfínskej akadémii. Je členom znaleckej komisie Asociácie starožitníkov. Do jeho hlavnej odbornosti patria japonské meče, mečové záštity cuba, netsuke, a pod. V rámci tejto témy prednáša, publikuje, usporadúva výstavy, spoločenské akcie a natáča podcasty. Vďaka svojim aktivitám je známy ako Český samuraj. Ako dlholetý adept bojových umení vo svojom dódžó Hakuzan vyučuje cestu meča (Happó rjú), organizuje turnaje (Taikai) v disciplínach Gekiken, Shuriken a Tameshigiri. Venuje sa poézii haiku i čajovej kultúre. V románe Mijamoto Musaši: Příběh psaný mečem predstavuje beletristickú mozaiku o jednom z najznámejších samurajov všetkých čias a jeho ceste za naplnením vlastného osudu. Viac o autorovi sa doziete na jeho oficiálnej stránke.
Anotácia:
Staré Japonsko, v Období válčících států se ve vsi Mijamoto rodí chlapec Takezó, který sní o tom, že se jednou stane velkým válečníkem. Zarputile následuje svůj sen, studuje cestu meče, tvrdě trénuje a své dovednosti testuje se silnými a hrozivými soupeři. Při své obtížné a nebezpečné pouti za moudrostí válečníka poznává lásku i bolest, nádheru i marnost. V barvité realitě Japonska na přelomu 16. a 17. století získává od otce prokletý meč vyrobený šíleným mečířem Muramasou. Nebezpečná zbraň se stává jeho věrným společníkem na cestě k tomu, aby se stal nejslavnějším šermířem v Zemi vycházejícího slunce. Jeho pouť životem ale protne děsivé spiknutí, které může uvést do zkázy celé Japonsko. Historická mozaika očima Jakuba Zemana zpracována formou osobních zápisků jednoho z nejznámějších samurajů všech dob Mijamota Musašiho podává svědectví o první půlce válečníkova života, která utvářela jeho bojovou strategii, způsob smýšlení i pozdější směřování. Ze střípků historie autor vytvořil ucelený příběh z období, o němž je známo stále málo, přesto nabízí citlivý pohled na postupné formování osoby Musašiho, samuraje a prostého člověka s dobrým srdcem a touhou poznat cestu meče i tajemství obyčejného života.
Táto novinka nie je jediná kniha vydavateľstva Epocha so samurajom v hlavnej úlohe. Ak vás zaujíma Japonsko, jeho história a kultúra, tu sú tipy na ich ďalšie knihy:
Příběh samurajů
Život a svět válečníků starého Japonska

Japonští středověcí válečníci – samurajové – se stali jedním ze symbolů Země vycházejícího slunce. Jejich zobrazení v nesčetných filmech, knihách či komiksech jim propůjčilo téměř mytickou podobu neohrožených bojovníků, jejichž meče rozsévaly smrt na bitevních polích. Realita však byla mnohdy jiná než moderní představivost. I samurajové byli pouze lidmi z masa a kostí. Příběh samurajů proto tyto legendární bojovníky představuje v trochu odlišném světle. Nevyvrací pouze pověsti, jež okolo samurajů vznikly, ale především představuje japonské válečníky v jejich co nejvěrnější podobě. Autor se proto zabývá nejen dějinami samurajů, jejich válečným uměním či zbraněmi, ale i jejich soukromým životem, každodenností, náboženskými představami a duchovním světem. Současně čtenáři přináší barvitý obraz světa, v němž samurajové žili, bojovali a umírali. Světa, který tolik fascinuje generace čtenářů a fanoušků po celém světě.
Soumrak samurajů
Válka, velmoci, revoluce a vznik moderního Japonska (1850–1880)

Po dlouhá staletí dominovali Zemi vycházejícího slunce příslušníci vojenské vrstvy – samurajové. Pod jejich vládou Japonsko zaznamenalo od počátku 17. století období prosperity, vnitřní stability a míru. To vše za cenu izolace země od „zhoubného“ vlivu cizinců ze západu a vojenské diktatury na domácí scéně. Od počátku 19. století však zájem „jižních barbarů“ o japonské ostrovy neustále stoupal. Po roce 1854 muselo Japonsko otevřít své přístavy evropským a americkým plavidlům a následně navázat i oficiální styky se západními mocnosti. Tento střet s naprosto odlišnou kulturou destabilizoval systém vojenské vlády tokugawského šógunátu, který se otřásl v samotných základech. Následovalo období dvou dekád vnitřních i vnějších konfliktů, které Japonsko nenávratně změnily. Tváří v tvář západní hrozbě se vojenská vrstva ukázala jako neschopná zemi efektivně bránit a se vznikem moderních institucí a ozbrojených sil se stala anachronismem. Po letech otřesů, úkladných vražd, válek a revolucí se samurajové náhle stali minulostí a Japonsko se vydalo vstříc modernímu světu. Tato kniha vůbec poprvé nabízí pohled na tento složitý a bouřlivý proces v českém jazyce. Českému čtenáři se tak otevírá zcela nový svět Japonska na konci doby samurajů v éře tzv. restaurace Meidži, která znamenala zásadní přelom v dějinách celého Dálného východu.
Války samurajů
Konflikty starého Japonska, 1156-1877

Samurajové byli vojenskou vrstvou zásadním způsobem formující dějiny Japonska. Od druhé poloviny 12. století vedly jednotlivé rody těchto japonských válečníků proti sobě nesmiřitelné války. Japonsko tak periodicky zažívalo výbuchy násilí následované obdobími míru a relativní stability. Na konci 15. století se však země propadla do anarchie a války každého s každým. Po století krvavých konfliktů bylo Japonsko opětovně sjednoceno třemi velkými válečníky – Odou Nobunagou, Tojotomim Hidejošim a Tokugawou Iejasuem. Následující období bylo naprostým kontrastem k předchozím neutuchajícím válkám, Japonsko zaznamenalo více než čtvrt tisíciletí trvající mír. Dosáhlo toho však také za cenu izolace země. Když si však Spojené státy a evropské velmoci vynutily otevření Země vycházejícího Slunce, otřáslo to jejím politickým systémem. Vnitřní konflikty provázející obnovení moci císaře (Restaurace Meidži) znamenaly definitivní tečku za dominancí samurajů, jež trvala více než 800 let. Během tohoto dlouhého období bylo Japonsko svědkem vzestupu a následného úpadku a pádu mocných rodů, nesčetných bitev a obléhání, příběhů věrnosti a statečnosti, ale také zrady a neschopnosti. Samurajové tak dodnes představují významnou součást japonských dějin a stále hrají významnou roli v japonské i světové kinematografii a literatuře. Dědictví jejich válek je tak živé i dnes.
Japonská válka
Vzestup a pád říše vycházejícího slunce 1931—1945

Reformy z doby vlády císaře Mucuhita-Meidžiho (vládl 1867–1912) zasáhly většinu oblastí života japonské společnosti a nakonec výrazně přispěly k tomu, že se říše vycházejícího slunce na prahu 20. století zařadila mezi velmoci. Modernizace vedla k aktivizaci japonské zahraniční politiky, jejíž pozornost se zaměřila především na Koreu a Čínu. Po vítězné válce s Čínou v letech 1894–1895 se definitivně prosadil japonský vliv v Koreji, kterou Tokio v roce 1910 anektovalo. Podpisem spojenecké smlouvy s Velkou Británií 30. ledna 1902 získalo důležitou podporu pro měření sil s carským Ruskem, které, stejně jako Japonsko, mělo hlavní zájem v Mandžusku na severovýchodě čínské říše. Vítězství ve válce s Ruskem v letech 1904–1905 katapultovalo Japonsko mezi velmoci, byť jeho zájmy byly zprvu omezené jen na Dálný východ. Po první světové válce se sice západní velmoci pokusily oslabit nové postavení Japonska, to se však nevzdalo svých expanzívních cílů na kontinentě. Překážkou jejich realizace byl také výrazný vzestup nacionalismu v Číně, reprezentovaný především Kuomintangem. Na prahu třicátých let 20. století se Japonsko rozhodlo prosadit své cíle v Číně silou, v roce 1931 začala první fáze jeho přímé agrese, která vyvrcholila obsazením Mandžuska. V roce 1937 Japonsko zahájilo útok do provincií jižně od Velké zdi, který vedl k obsazení významných center střední a jižní Číny. Cíle Japonska koncem třicátých let již překročily rámec Dálného východu, útok na Pearl Harbor v prosinci 1941 znamenal zahájení války se Spojenými státy, jejímž výsledkem byla drtivá porážka Japonska. Cílem této publikace je prezentovat ucelený, a pokud možno vyvážený přehled vnitřní i zahraniční politiky Japonska v údobí let 1931–1945.
Pod vycházejícím sluncem
JAPONSKO-KOREJSKÉ VZTAHY V PRŮBĚHU 19. A 20. STOLETÍ

Tato publikace se zabývá otázkou průběhu, vývoje a proměnlivosti korejsko-japonských vztahů v 19. a 20 století s odkazem na rozvoj vzájemného postoje v 21. století. Mapuje jak samotné počátky oboustranného působení japonských ostrovů a Korejského poloostrova, tak vývoj diplomatických vztahů, k jejichž významné proměně došlo v druhé polovině 19. století v souvislosti s restaurací Meidži v Japonsku. Rychlá modernizace japonských ostrovů a orientace se na západní hodnoty vedla k následným sporům s ostatními asijskými státy a k zhoršení diplomatických vztahů s Koreou. Vzájemná nevraživost postupně vygradovala v násilné otevření Koreje světu skrze Kanghwaskou smlouvu v roce 1876 a v postupnou okupaci Korejského poloostrova. Japonská nadvláda pro Koreu znamenala v mnoha ohledech změnu, jež se projevila i po její liberalizaci po druhé světové válce. Jak v důsledku dozvuků japonské okupace, tak působením studené války došlo k rozdělení doposud jednotného národa na dva samostatné státy, jejichž postoj se ke světu a k Japonsku jako takovému diametrálně odlišuje.
Novinky vydavateľstva Epocha:
Antológia Proměny Kafkovy Prahy vzdáva hold jedinečnej tvorbe Franza Kafku
Ktorú novinku vydavateľstva Epocha si vyberiete?
Kladivo na čaroděje – nový diel vyjde začiatkom septembra