Chlípná chapadla – slizce chapadlovitá gangsterská romance doprovázená tetováním

Láska mívá mnoho podob, zrovna jako vášeň a chtíč. Zatímco u skutečné lásky by se nikdy nestalo, aby poklesla k animálnosti, u chtíče a vášně tomu bývá nepsaným pravidlem. To je jasným rozlišovacím znamením na miskách pomyslných vah lásky a nenávisti.

Eliot patří do vílí rasy. To s sebou ve světě, ve kterém žije, přináší daleko více nebezpečí než pozitiv. Proto svou identitu, zrovna jako tykadla a křídla, skrývá jak jen to jde a snaží se na sebe na ulici neupozorňovat. Ne vždy se mu to však daří. I na relativně bezpečných místech vždy přetrvává riziko, že potká někoho, kdo to s ním rozhodně nebude myslet dobře. Eliot miluje tetování. Tedy tetování miluje hlavně proto, že miluje tatérku Oonu, která patří do rasy chapadlatců. Jednoho takového dne, kdy má domluvený další termín tetování, se předtím zastaví v striptýzovém baru madam Nuri. Zde zrovna mimo jiné v tu chvíli oslavuje trojice arogantních Elfů, z nichž jeden okamžitě projeví chuť mít s Eliotem sex, neboť víly působí na ostatní rasy přímo afrodiziakálně. A přesně tato chvíle změní veškerou Eliotovu rutinu a donutí jej spolu s Oonou prchat před pomstou elfí jakuzy. Není to pořád málo?

Americký autor a spoluzakladatel žánru bizarro fiction Carlton Mellick III si to ve svém novém románu Chlípná chapadla, vydaného jako už klasicky u nakladatelství Carcosa v edici Club Bizarre No.9 rozhodně nemyslí! A má k tomu množství pádných důvodů. Za prvé je to velice zajímavý svět, který stvořil a něm existující množství různých ras členěných podle živlů, které přirozeně obývají. Dále jsou tím zákonitosti, které tomuto světu přiřkl, různé vztahy mezi rasami, některé rasy jsou prostě lepší než jiné, přirozenou dominanci a submisivitu, přes kterou je jen těžké překročit zrovna jako přes svou komfortní zónu. Navíc i síla zločinnosti a vazby různých klanů zde hrají svoje role. Takže vystává otázka, kde v tomto světě má své místo někdo, kdo si vytáhl ty nejhorší možné karty pro život. To ani nemluvě o tom, kde má své místo ve vší té nenávisti, nesnášenlivosti, rasizmu, násilí a smrti obyčejná prostá láska.

A přesto na pozadí snahy si zachránit život v čistokrevném bizarro gangsterském thrilleru se dá nalézt. Dá se najít nečekaný přesah na příkladu právě toho jednoho bezvýznamného jedince, že sám sebe a své hodnoty si člověk dokáže udržet, pokud si je dobrovolně nenechá vzít. Samozřejmě by to nebyl Carlton Mellick III, aby do příběhu nenapěchoval obrazy chlípného, slizkého a chapadlovitého sexu v množství větším než velkém. To se všemi detaily. Vše ovšem v přesných množstvích a na přesných místech vyprávění mistra svého žánru.

Navíc dokáže překvapit i poetickou linkou v závěru, která v jeho dílech rozhodně není běžnou a dokonale konečné vyznění přesahu obsaženého mezi řádky knihy korunuje. Málokterý příběh dokáže na jedné straně působit tak lehkovážně hravě a přes všechny popisované nechutnosti dokáže nastínit množství otázek o stavu dnešní společnosti, které ve čtenáři dokáží zůstat a rezonovat i po dočtení. Samozřejmě i s užíváním si všech těch autorových prasáren, které v komiksovém doslovu sám CMIII filozoficky ospravedlňuje. To byl velmi dobrý vtípek na závěr… .

Originální název: Full Metal Octopus (2021)
Vydavatelství: Carcosa
Překlad: Milan Žáček
Rok: 2024
Edice: Club Bizarre (svazek 9)
Obálka: Ed Mironiuk
Počet stran: 248
Vazba: měkká / brožovaná

Tipy pre bizarné príbehy:
Navštívte s Hydrou Bulvár podivností
Pornoland – jen porno dokáže zachránit svět!
Čepel entropie je krvavá jazda